All Episodes

O víkendu se měli sejít lídři spojeneckých zemí v rámci tzv. Ramstein Group a jednat o další pomoci pro napadenou Ukrajinu. Její prezident Volodymyr Zelenskyj tam měl přednést svůj Vítězný plán. Ze setkání sešlo, vznikl ale Puls o podpoře, kterou evropské země, USA a další státy Ukrajině poskytují. O náladách mezi spojenci v epizodě mluví bezpečnostní analytik Vojtěch Bahenský. 

Francií hýbe otřesný případ sexualizovaného násilí: dlouhodobé masové zneužívání a znásilňování sedmdesátnice Giséle Pelicot. Kauza rezonuje i kvůli odvaze přeživší, která se rozhodla jít do veřejného soudního řízení. V Pulsu uslyšíte psycholožku Branislavu Marvánovou Vargovou a socioložku Blanku Nyklovou – dozvíte se, jaké dopady má sexualizované násilí na duši přeživších i jak se v tomto ohledu proměňuje přístup společnosti. Upozornění: Díl se zabývá sexualizovaným násilím, mimo jiné jeho dopady na přeživší. Zvažte prosím, jestli se na poslech takových rozhovorů cítíte. 

Eskalace bojů mezi Izraelem a hnutím Hizballáh se dostala na novou úroveň. Hizballáh posílá rakety na sever Izraele, zatímco IDF bombarduje jih Libanonu i předměstí Bejrútu a město samotné. Při útocích v posledních dvou týdnech IDF zabila nejvyššího vůdce Hizballáhu i a dalších více než tisíc osob v Libanonu. Jak to teď v zemi vypadá? O tom přímo z Bejrútu informuje německá reportérka Lisa Scheider. 

Výrok amerického exprezidenta Donalda Trumpa o „imigrantech z Haiti pojídajících domácí mazlíčky“ spustil emocionální debatu. Jak ale vlastně v současnosti vypadá migrace ze Střední a Jižní Ameriky do USA? O lidech, kteří se brodí nebezpečným pralesem na sever, o proměně role Mexika i o prezidentských volbách je Puls s amerikanistkou Kateřinou Březinovou. 

Krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD) sbírá volební úspěchy. Po Sasku a Durynsku se teď utká o první místo v zemských volbách v Braniborsku. Jak se straně, která má některých spolkových zemích nálepku pravicového extremismu, daří měnit německou politiku? O tom v Pulsu mluví politolog Denis Cohen. 

Platforma Youtube ohlásila, že bude omezovat doporučování fitness obsahu lidem do 17 let. Co s námi vlastně takový obsah dělá? Stačí takové omezení? Co je vlastně body image, na kterou mají takové příspěvky negativní dopad? A kdo na tom všem vydělává? Na tyto otázky v Pulsu odpovídá expertka Petya Eckler z University of Strathclyde. 

Za pár dní to bude jedenáct měsíců od útoku palestinského Hamásu na Izrael a začátku zatím nekončícího krveprolití v Pásmu Gazy. Podle odhadů tam izraelská armáda zabila nejméně 42 tisíc lidí. Půlku populace Gazy tvoří děti a nezletilí. Jaký dopad mají na jejich duševní zdraví neustálé výbuchy bomb a zkáza, kterou zažívají? O tom v Pulsu mluví Katrin Glatz Brubakk, klinická psycholožká zaměřující se na psychoterapii a traumata u dětí, která je v tuto chvíli přímo na místě.

O misogynii se v posledních letech vede debata čím dál častěji – ale stačí to? Ve Velké Británii si řekli, že spíše ne. A nová labouristická vláda chce k „extrémní misogynii“ přistupovat jako k formě extremismu. V Pulsu proto mluví o nenávisti k ženám a o tom, jak se šíří společností, expertka Markéta Brabcová z organizace Konsent. 

Kursk a Pokrovsk jsou aktuálně nejžhavější body konfliktu na Ukrajině – a nyní i na ruském území. Kursk má pod kontrolou ukrajinská armáda – Pokrovsk je zase další oblast, kterou v současnosti dobývají ruské ozbrojené síly. Jak tomu všemu rozumět? O tom v Pulsu mluví Vojtěch Boháč a Eva Čeplová z Voxpotu.

Odkud pramení náš vkus? Jde o něco, co se ve společnosti často označuje za ctnost, a přitom je to – jak v podcastu párkrát zazní – složitější. O tom, že ho máme ve svých rukou o dost méně, a jak do toho zapadají algoritmy, je nová epizoda Pulsu s antropoložkou Marií Heřmanovou a antropologem Michaelem Lehečkou, spoluautorstvem knihy Pravidla vkusu.

Francie zakázala ženám ve svém olympijském týmu soutěžit v hidžábu. Mezinárodní olympijský výbor nic takového nepřikazoval ani navrhoval – hostující země o tom rozhodla sama. Jde tak o další ze série zákazů, které se týkají „náboženských symbolů“ a které ve francouzské společnosti silně rezonují.  O olympiádě, zákazech, které se zdaleka nejvíc dotýkají muslimek, i o sekularismu je dnešní Puls s politoložkou Evou Svobodovou. 

IDF zabila představitele libanonského hnutí Hizballáh Fuáda Šukra. Zásahem v Bejrútu Izrael reagoval na víkendový útok na okupované Golanské výšiny – Hizballáh ovšem odmítá, že by ho měl na svědomí. Takto se dá shrnout poslední dění týkající se Libanonu a Izraele. Napětí mezi sousedními zeměmi znovu roste už od začátku loňského října – do kontextu ho dává nový Puls, ve kterém vztahy Libanonu, respektive Hizballáhu a Izraele vysvětluje Jan Daniel z ÚMV.

Ačkoliv se obvykle zdůrazňuje, že jde o přirozenou součást života, ve skutečnosti slovo menstruace zas tak často ve veřejné debatě nepotkáte. Natož abyste narazili na informace, které se pravidelného krvácení poloviny populace týkají. Alespoň ne v Česku – prozatím.  Dnešní epizoda Pulsu se proto věnuje otázce menstruační chudoby. Tedy problému, který se v ČR týká důstojnosti desítek tisíc, možná i stovky tisíc lidí. Mluví o něm Lucie Gregorová, spoluzakladatelka organizace Sola Pomáhá.

Máme za sebou rekordně horký rok. Každý jeden z těch dvanácti po sobě jdoucích měsíců byl podle vědců teplejší než všechny ostatní předešlé – každý z nich překonal všechny ostatní červny, července, srpny a další, které máme na záznamu. Co to znamená? Jak se svět promění, překročíme-li obávanou dvoustupňovou hranici? A jak jsou na tom Evropa i svět, co se klimazávazků týče? O tom je Puls s Tomášem Jungwirthem Březovským, šéfem Klimatýmu AMO.

Je 4. července a v Británii lidé vyrazili k volbám. Výsledky sice nemáme, celkem s jistotou se dá ale předpovídat, že ve vládě dojde k výrazné obměně. Konzervativci, kteří Spojenému království vládli posledních 14 let, se stáhnou do opozice – a do čela země nastoupí Labour Party. O tom, v jakém stavu zemi toryové a jejich premiér Rishi Sunak zanechávají a s čím do vlády přijdou labouristé v čele s Keirem Starmerem, je tento díl Pulsu s Karlem Pikem, politologem z Queen Mary University of London.

Video, ve kterém izraelští vojáci převážejí zraněného Palestince připoutaného ke kapotě auta, o víkendu rezonovalo ve světových médiích. situace upozornila na mnohem širší problém – růst násilí na okupovaném Západním břehu Jordánu, jemuž se, především kvůli krveprolití v Gaze, věnuje jen málo pozornosti. Tím, co se v posledních měsících děje na tomto palestinském území, se proto zabývá dnešní epizoda Pulsu s výzkumnicí Terezou Plíštilovou.

12 121. Tolik jaderných hlavic je v tuto chvíli na světě – alespoň podle nové zprávy SIPRI. Nejvíce jich disponuje Rusko, hned po něm USA – oba státy jich mají přes 5 tisíc. Zbytek jaderných mocností, tedy sestupně Čína, Francie, Velká Británie, Pákistán, Indie, Izrael a KLDR, mají hlavic stovky až desítky. A do jaderného zbrojení v minulém roce státy investovaly víc než kdy předtím.  Jak daleko jsme od jaderné války? Tomuto tématu věnuje nová epizoda Pulsu. O jaderných zbraních i potenciálním konfliktu mluví analytik Michal Smetana, ředitel Peace Research Center Prague při Univerzitě Karlově.

 V pondělí odhlasovala Rada bezpečnosti OSN rezoluci, ve které vyzývá Hamás k přijetí návrhu na příměří. V minulém týdnu jsme sledovali útok izraelské armády mimo jiné na tábor pro vysídlené v Nuseiratu v Pásmu Gazy – IDF při něm zabila stovky lidí. A pod premiérem Benjaminem Netanjahuem se tak trochu viklá židle.  O tom, co se děje na politické scéně v Izraeli, jak vládu i válku vnímají místní a jaký vliv by mohl mít odchod Netanjahua a jeho kabinetu na krvavé dění v Gaze, je nový Puls Jolany Humpálové s politologem Markem Čejkou.

Volby do Evropského parlamentu se blíží. Z předvolebních průzkumů vyplývá, že jedna z jeho frakcí – nacionalistická a euroskeptická frakce Identita a Democracie, jejímž členem je třeba česká SPD – by se mohla stát třetí nejsilnější skupinou v instituci.  O tom, jak se rétorika krajní pravice propisuje do mainstreamu, i o tom, v čem strany vynikají, mluví v Pulsu odbornice na evropskou politiku Marta Lorimer z LSE.

Krize, které nyní cloumají světem, nevznikly odděleně. Jsou na sebe napojené a ovlivňují se – a na různých úrovních a různou měrou ovlivňují i nás. I o tom je rozhovor s britskou novinářkou Rachel Donald, autorkou podcastu a newsletteru s názvem Planet: Critical, která se věnuje zejména environmentálním a klimatickým otázkám. Co mají společného Irák, Dárfúr a Palestina? Jak Rachel Donald přemýšlí o klimatické spravedlnosti? Je technooptimismus řešením pro současné problémy? A proč je vlastně svět v krizi?